Klouzání ve Vlčí Hoře
Jarní prázdniny jsou takovou připomínkou toho, že prázdniny se netočí jen kolem svátků, kdy se doma všechno pucuje, peče se cukroví, pletou se pomlázky nebo se hledají vařečky jako odměna za přinesené vysvědčení (samozřejmě za účelem ukuchtění nějakého toho dortu) a na pořádné zlobení není čas. O jarních prázdninách nic takového nehrozí a většina tento týden určitě využívá k oprášení a nacvičení různých rošťáren, které se budou hodit na letní prázdniny.
Byli jsme si vědomí tohoto nebezpečí a nutnosti připravit pro pobyt ve Vlčí Hoře dostatečně náročný program, abychom se lumpárnám vyhnuli. O hrůzách prvního dne a půl se nalezlo nečekané svědectví Simči:
Po dlouhé cestě dvěma vlaky jsme konečně dorazili do Vlčí Hory, ale začal jiný boj a to ten, dostat se do chalupy, která je vzdálená 2 km od nádraží. Tedy já Vám řeknu, že i ty 2 km byly s 10 až 15 kg na zádech těžký. (...) Když jsme lezli na rozhlednu, tak všechny ty, kteří se s Kubou koulovali, hodil Kuba do závěje a na některé i nasněžilo ze stromu. Všichni co šli zkratkou se museli vracet. David byl furt jak sněhulák. Hurá, konečně jsme dorazili na rozhlednu, vylezli až nahoru, kde byl krásný výhled. Všichni jsme si tam něco koupili. (...) Asi v polovině cesty (zpět) si všichni sedli na ježdík a jeli asi 1.5 km. (...) Večer jsme hráli hru Cink a takzvané Podlézání. Můžu Vám říct, že skoro všechny bolelo celé tělo. (...) Když jsme šli na běžky, tak jsme všichni byli vystresovaní, protože skoro polovina nikdy nebyla na běžkách. Martina nás učila základní věci na místě a potom jsme všichni vyrazili v Kubových stopách. Já jsem spadla nejmíň 6x. Můžu Vám říct, že asi jenom dvanáct dětí stíhalo Kubu, zbylé děti byly rozprchlý úplně všude a musela nás doučovat Martina.(...)
Ano, hlavním cílem pro nás bylo, aby si co nejvíce Magnetů vyzkoušelo běžky. Protože jsme nakonec sehnali běžky pro všechny, mohli jsme se nácviku klouzání, padání, plužení, válení i stromečkování věnovat opravdu naplno. Na závěr intenzivního výcviku jsme změřili síly v tradičním memoriálu J. Pavlase, který se koná na paměť historické události pouze na jedné lyži. Velmi mile nás překvapilo, jak se všichni s tímto novým sportem popasovali. A nemalou radost nám udělalo i to, že všem se běžky zamlouvaly a do budoucna se určitě opět stanou běžnou součástí zimních výletů.
Program se nám podařilo vyladit akorát, zlobení eliminovat na polovinu a žádný Orel nemusel hlásit, že "Dášenka jde celou dobu v bačkůrkách". A velmi děkujeme panu Schönbeckovi za odvoz lyží.
V únoru jsme na našem webu www.tom-magneti.estranky.cz spustili novou rubriku Úkol týdne!, kde každý týden naleznete nový úkol týkající se znalostí tábornických a též o sedm dní později i správné řešení. Zkuste si to!
Fotky samozřejmě najdete klasicky tady!
Kuba a Simča
